Historie

Doklady o nejstarší historii města neexistují. Časté požáry a nájezdy drancujících vojsk ničily nejen domy, tehdy dřevěné, ale i doklady o dávné minulosti města.

A tak první skutečnou zmínkou o městě, nazývaném Curia - Dvůr, je zápis z roku 1270. V té době už zde byl kostel a kolem něj osada. Z pozdější doby se pak zachovaly některé cenné doklady o životě ve městě. Nejstarší je tak zvaná Pergamenová kniha z roku 1417, druhá nejstarší a neméně významná je Pamětní kniha města Dvora, v níž jsou zápisy od roku 1456. Mezi vzácné knihy patří i Smolná kniha z roku 1584, ve které jsou zaznamenána vyznání zločinců před i po mučení. Zachovala se také některá královská privilegia, udělovaná městu.

Dvůr patřil mezi věnná města královen, tedy města, která král určil ovdovělým královnám, aby přispívala na jejich výdaje. Jinak tato města patřila, a tedy i Dvůr, vždy manželce panujícího krále.

Město mělo přirozeně zájem chránit svůj majetek i občany. Jeho poloha k tomu dávala velmi dobré podmínky, protože se rozkládá na širokém výběžku nad Labem a to bylo pro opevnění velmi výhodné. Tehdejší stavitel hradeb této polohy výborně využil. Zeď byla na pokraji svahů, což je dodnes vidět u nejzachovalejšího zbytku hradeb u kostela. Zbytek městského opevnění najdeme ještě na západní straně města ve Valové uličce i na dalších místech a dochovanou unikátní stavbou je jediná ze čtyř věží, jež stály u městských bran, věž Šindelářská, střežící severní bránu, která své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů. Kromě hradeb byla přirozenou ochranou města na západě řeka Labe a na východě Hartský potok.

A tak dík zbytkům hradeb i zachovanému půdorysu historického středu města si můžeme dobře představit, jak probíhal život našich předků - křest v kostele, na radnici se rozhodovalo o osudech města, středem dění bylo náměstí, stání na pranýři patřilo k běžným trestům a život končil na hřbitově, který byl tenkrát kolem kostela. Vše uvnitř hradeb, na ploše několika set metrů čterečních.

Návštěvníkům, kteří přijíždějí do Dvora Králové nad Labem z kterékoli světové strany, se dříve nebo později otevře nádherný pohled na město. Dominantou je vždy kostel sv. Jana Křtitele s krásnou, štíhlou věží, na níž se třpytí pozlacený kříž i báň a ve které jsou uloženy dokumenty z přístavby věže v roce 1873 i z velké opravy v roce 1988.

Zbytky románské apsidy, objevené v jižní zdi kostela v roce 1911, ukazují na stavbu z pozdní doby tohoto období.

Zajímavou kapitolou v historii královédvorského kostela byl nález Rukopisu v klenuté kobce kostelní věže, v níž město ukládalo peníze i městská privilegia. I když se prokázalo po dlouhotrvajících sporech, že jde o dovedně zhotovený falzifikát, nelze mu upřít vliv na literární, hudební, sochařská i malířská umělecká díla.

Z významných budov dominuje severní straně náměstí krásná budova historické radnice, postavená po velkém požáru v roce 1572. Dnes jsou v této budově reprezentační prostory města a výstavní síň. Uprostřed severní strany pak stojí vynikající secesní stavební památka, kterou je budova Městské spořitelny.

Na západní straně náměstí jsou měšťanské domy, připomínající kamennou výstavbu města z první poloviny 18. století. Z dalších zajímavých budov je to Kohoutův dvůr, vysoce hodnotná barokní stavba, dnes sídlo Městského muzea nebo Hankův dům, budova divadelní, která slouží nepřetržitě svému účelu již přes 120 let.

Denní menu

23. 10. Pondělí 2017

Polévky
Menu
Hlavní jídla
Údaje